Den 11. - Zazvonil zvonec...

Dopsali jsme poslední kapitolu naší knihy Pohádkové Kopánky a je čas se rozloučit. Doufáme, že si všichni těch deset dní užili a odvážejí si pěkné vzpomínky. Nebuďme smutní, že už je konec, ale těšme se na to, co přijde. Pokud nám bude zdraví přát, sejdeme se tady zase za rok.

Děkujeme SPMP ČR pobočný spolek Hodonín za úspěšný průběh celého pobytu. Poděkování také patří všem, kteří nás jakýmkoliv způsobem podpořili, pracovníkům rekreačního střediska Kopánky a zejména všem účastníkům, vedoucím, zdravotníkům a dalším táborovým pracovníkům.

Tak AHOJ!

Na viděnou na LRP Kopánky

21. – 31. července 2027

Den 10. - O Popelce

Ráno jsme otevřeli 10. kapitolu naší pohádkové táborové knihy. Nápovědou pro tento den bylo hnízdo s lískovými oříšky. Některým se podařilo uhodnout téma dnešního dne - O Popelce.

Protože jsme se rozhodli večer uspořádat pohádkový bál pro Popelku, během dne probíhaly přípravy a všichni si mimo jiné zhotovovali plesovou masku. Odpoledne si zájemci zpříjemnili osvěžením v bazénu.

O půl šesté jsme se naposledy sešli u naší táborové knihy, abychom ji pomyslně uzavřeli a společně se rozloučili. Večer vypukl pohádkový rej masek a byla příležitost projevit taneční vlohy či si společně zanotovat. O hudbu se jako obvykle postarali Vojta s Milanem. Pak už nás čekala poslední noc.

Den 9. - O perníkové chaloupce

Určitě by se nenašel ten, kdo by neznal pohádku O perníkové chaloupce. Jeníček s Mařenkou si sypali drobky, aby našli cestu domů. My jsme místo drobků zvolili raději barevné míčky, aby se nám lépe hledaly, a vyrazili jsme hledat perníkovou chaloupku v okolí tábora.

Nebylo to tak jednoduché, jak by se ze začátku mohlo zdát. Při sbírání míčků ale všem cesta uběhla jako nic. Nakonec se každé skupině podařilo tu svou chaloupku najít a táborníci si za odměnu mohli "uloupit" svůj perníček. Naštěstí ježibaba s ježidědkem nebyli doma, takže se to obešlo bez problémů.

Odpoledne jsme stavěli chaloupky z přírodnin, které jsme vyhledali v lese. Také jsme si vymalovávali papírové chaloupky nebo je skládali z papíru. Protože se blíží poslední den našeho pobytu, večer jsme si při promítání fotek připomněli předchozí dny. A mohli jsme si nechat zdát o tom, co zažijeme poslední den.

Den 8. - Červená Karkulka

Když jsme nalistovali 7. kapitolu, vykoukla na nás Červená Karkulka. Nejenom vykoukla, ona nás dokonce přišla osobně navštívit a přinesla košíček s vínem, bábovkou a kyticí pro babičku. Dokonce nás navštívil i vlk, z jehož útrob zdravotnice Anička vysvobodila babičku.

Dopoledne jsme strávili nejdříve štafetovými hrami, potom jsme se zabývali jednotlivými úkoly. Skládali jsme rozstříhané obrázky Karkulky a vlka, sestavovali postup, jak upéct bábovku, učili jsme se ošetřit drobné poranění, poznávali lesní zvířátka.

Po odpoledním klidu jsme se těšili na příjezd mladé cimbálové muziky Remíz ze Starého Poddvorova. Kapela nám zahrála na pěknú notečku, tak jsme si s ní s chutí zazpívali a zatančili.

Večer nás čekalo kino Kopánky. U veselé pohádky jsme se pobavili a zklidnili a všem se potom dobře usínalo.

Den 7. - O Budulínkovi

„Bětka má narozeniny, my máme přání jediný: štěstí, zdraví, hlavně to zdraví,“ zazpívali jsme Bětce R. k narozeninám při ranním setkání táborníků. Bubínek, ukulele alias housličky a pytel byly nápovědou k další táborové kapitole. Uhodli jste také? Dnes jsme si připomněli pohádku O Budulínkovi.

A protože v této pohádce dědeček s babičkou muzicírovali, vydali jsme se na veselou písničkovou stezku. Během ní jsme nejen plnili různé zajímavé úkoly, ale také doplňovali texty lidových písniček. Potom jsme si je i zazpívali.

Dnešek byl ozvláštněn příjezdem paní Mirky Veselé, s níž táborníci zažili hodinu muzikoterapie, kdy jsme pod jejím vedením bubnovali, zpívali a pohybovali se do rytmu. Nechybělo závěrečné zklidnění za zvuku zvonků. Paní Veselé a její spolupracovnici patří za to velký dík.

Zbývající čas byl v režii jednotlivých skupin. Večer jsme se sešli ke společné hře Riskuj zaměřené na písničky, protože soutěžení máme v krvi a takové otázky nám nedělají žádný problém. Během dne jsme si stihli ještě udělat skupinové fotografie, vymalovat tematické obrázky či poskládat lišku z papíru.

Den 6. - Zlatovláska

Každé ráno češe zlaté vlasy.

Kdo to bude asi?

Jiřík až splní tři úkoly,

Zlatovlásku přiveze svému královi.

Díky mrtvé a živé vodě,

zůstal Jiřík při životě.

Potom jako dobrý král.

zvířátkům i lidem kraloval.

Šestá kapitola naší táborové knihy byla věnována pohádce o Zlatovlásce. Jiřík by však Zlatovlásku nezískal bez pomoci svých přátel. A tu nastala naše chvíle. Abychom se dostali k zámku, museli jsme projít přes vodu po leknínové stezce a protáhnout se obří pavučinou. Na louce jsme jako mravenečci sbírali korále, co princezna poztrácela. Z jednotlivých korálků však bylo ještě třeba sestavit správný barevný vzor, aby korálová šňůra vypadala jako předtím. A protože je Zlatovláska parádnice, pomohli jsme ji splést vlasy do copů. Vyzkoušeli jsme si také, jak obtížné bylo pro Jiříka nalít králi plný pohár a nepřelít.

Táborníci se radovali nejen z toho, jak hravě zvládli všechny úkoly, ale i z odměny za včerejší sportovní výkony. Odpoledne a večer si každý oddíl udělal program dle svého gusta a nálady. Někteří čas využili k odpočinku, další k hrám, jiné zaujaly výtvarné činnosti.

Den 5. - Dlouhý, Široký a Bystrozraký

Za silného větru k nám v neděli dorazili Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Poté, co jsme se dozvěděli program na tento den, pogratulovali jsme k svátku přítomným Aničkám. A co nás čekalo?

Neděle byla věnována sportování. Na velkém hřišti jsme absolvovali štafetový závod, přetahovali jsme se na laně, kličkovali na slalomové dráze. Vyzkoušeli jsme sílu paží při hodu granátem do dálky a sílu nohou při skoku snožmo z místa. Bystré oko jsme osvědčili při házení kroužků na cíl a při Kimově hře. Po odpoledním odpočinku se diváci – táborníci stali svědky dramatického fotbalového zápasu mužů vybraných z různých oddílů, ve kterém vítězství vybojoval tým obrácených triček, jenž uštědřil soupeři 7 branek. Druhý tým ale nedal svou kůži zadarmo, jelikož třikrát překonal brankáře svého soupeře. Dívky soutěžily v přehazované. Družstvo pod vedením kapitánky Markétky nakonec vyhrálo se skóre 2:0.

Po rušném dni se všichni těšili na večer, až se sejdou u táboráku a opečou špekáčky. Během táborové klasiky nechyběla dobrá nálada ani společné zpívání.